V padesátých letech minulého století bylo Maserati zvučné jméno a významný konkurent Ferrari. Z kdysi velkých konkurentů jsou v moderní době spolupracující automobilky, jaké se začátkem nového milénia spojily, aby společně vyvinuli ohromující supersport. Je jím Maserati MC12.
Silniční supersport začal vznikat jako homologační speciál závodního speciálu FIA GT1, se kterou se Maserati vrhlo do světa vrcholového závodění po dlouhých 37 letech. Během vývoje získal modelové označení MC12 a techniku sdílí s maranellským supersportem Ferrari Enzo. Společný byl vidlicový dvanáctiválec, převodovka nebo podvozek, ale MC12 je širší i delší a má nižší koeficient odporu vzduchu než Enzo. K vysokému příplatku pak pomohlo bezmála dva metry široké křídlo. Naživo je doslova impozantní!
Charakteristická bílo-modrá barevná placka, v typických závodních barvách amerického týmu America Camoradi soutěžícího za Maserati, je vyrobena z karbonových kompozitů a hliníku. Jediným zvenku shodným dílem s Ferrari Enzo je přitom jen čelní sklo.
To nejzásadnější je atmosférický šestilitrový vidlicový dvanáctiválec s úhlem rozevření válců 65°. Váží 232 kilogramů, má mazání se suchou klikovou skříní a kompresní poměr 11,2:1. V Maserati jej naladili, aby vyvinul 630 koní a 652 Nm, přičemž dosahuje maximálních 7 700 otáček za minutu. Sourozenec z Maranella Ferrari Enzo má přitom naladění, díky němuž dosahuje až 8 200 otáček za minutu. S takovou silou Maserati MC12 zrychluje z 0 na 100 km/h za 3,7 sekundy a umí jezdit nejvyšší rychlostí 330 km/h.
V Maserati vyráběli supersport MC12 v letech 2004 až 2005 a celkem vyrobili pouze 50 silničních exemplářů Maserati MC12 tak je mnohem vzácnější než Ferrari Enzo s 400 vyrobenými vozy.
